Slovensky (EUR)
English (EUR)
Deutsch (EUR)
O Calinovi už jsi určitě slyšel, minimálně pokud čteš Queens blog. Náš oblíbenec z Brna jede jako raketa, takže jsme si řekli, že ho zkusíme odchytit a vyzpovídat, než nám uletí do vesmíru, nebo ho dostihnou hvězdný manýry a všechno bude najednou no comment :) Zajímá tě, jak se člověk stane influencerem, kterýho poznávaj lidi na ulici? Tak to jsi tu správně.
A jestli tě Calinův příběh inspiroval a rád bys taky prorazil, nastraž uši a rozhodně nás v příštích pár dnech pečlivě sleduj. Chystáme totiž něco velkýho!
A teď už jdem na ten rozhovor.
Začneme pěkně od začátku. Jak ses vlastně dostal k hudbě? Koho posloucháš? Máš nějakej vzor?
K hudbě mě vedla máma, sama byla sbormistryně a přiměla mě hrát na různý nástroje: ať už cello, klarinet nebo flétna, a taky jsem chodil k ní do sboru. Pak už jsem si našel cestu sám. Co se týče hudby, tak se dá říct, že poslouchám všechno, jakože úplně všechno. Vyrůstal jsem na rocku, miluju R&B, mám rád i dobrý pop. Když mám mood, tak mi dokáže hrát celej den starej Klus, Neckář nebo Nohavica.
Ještě před rokem tě znal jen úzkej okruh lidí z brněnský hudební scény, teď máš miliony views na Youtube. Jak se to stalo? A co ti na cestě „zdoha hore“ nejvíc pomohlo?
Haha popravdě netuším, jak jsme se dostali tak vysoko. Jako první to určitě odstartovalo moje nejbližší okolí. Další věc je, že jsem si hned na začátku našel ty správný lidi, D.Kopa a Radima, se kterýma miluju tvořit a ve kterých mám neskutečnou oporu. Nikdy jsme neměli vidinu milionů views na Youtube, prostě jsme jen dělali hudbu. A já jsem neskutečně rád, že to lidi cení.
Tvůj život se za poslední dobu asi obrátil vzhůru nohama, jaký byly ty největší změny?
Obrátil, neskutečně. Najednou začali hrát naše písničky v televizi, lidi mě poznávají na ulici. Ti, kterým přišlo moje čmáraní textů jako ztráta času, si pomalu uvědomujou, že to smysl má. Těch změn je nespočet. Myslím, že kdybych se vrátil v čase za svým já zhruba před dvěma lety, tak bych si sotva věřil, co všechno mě čeká.
Podělíš se s náma o backstage story, jak ses stal tváří značky Puma?
Netroufám si říct, že jsem tváří Pumy, ale tahle spolupráce mě hodně těší. Málo umělců má možnost spolupracovat se značkou takového formátu. Ta backstory ale není nijak extra zajímavá, prostě mi jednoho dne zavolali a nabídli, že mě budou podporovat, tak jsem s radostí přijal. Na to se prostě nedá říct ne.
Víme, že tě Puma taky poslala na legendární Sole DXB festival do Dubaje. Jaký to bylo?
Byl to zážitek. Nedá se to moc popsat. Nikdy jsem nebyl tak daleko od domova, málokrát jsem letěl někam do zámoří a najednou jsem jsem ležel v pětihvězdě v Dubaji s výhledem na nejvyšší budovu světa. A ještě ten pocit, že mě tam dostala právě hudba – to bylo k nezaplacení. Nikdy jsem nezažil akci, která by se podobala Sole. Neskutečná diverzita lidí, všichni byli hrozně v pohodě a prožívali kulturu úplně jinak než lidi tady. Jsem vděčný, že jsem měl možnost něco takovýho vidět na vlastní oči.
Prozraď nám, s čím máš v plánu v budoucnu přijít– nějaká nová hudba, projekty, koncerty, spolupráce?
Nechci úplně prozrazovat, co všechno chystáme. Dost se mi líbí ty momenty překvapení, kdy lidi neví, co čekat. Každopádně se budeme snažit to posouvat pořád dál a přinášet nový a neotřelý věci.
A klasická otázka na závěr: co nejradši nosíš? A jaký jsou tvoje oblíbený tenisky?
Jsem typ, co si pořídí tenisky a nosí je do tý doby, než vypadaj nepoužitelně. Ale potrpím si na Nike Air Force 1. Těch mám několik párů, i když hodně z nich už je nenositelých.
